TÁBOR Štíleček 2018 – Kolo roku

FOTKY ZDE


My, votičtí a janovičtí skauti, jsme se zase po roce vydali na Štileček, na naše tábořiště nedaleko Sedlčan. Tentokrát v jiném termínu než každý rok, jeli jsme až jako 2. turnus 21.7.-28.7. Užili jsme si krásných 14 dní. Někteří z nás složili skautský slib a všichni jsme se naučili spoustu nových dovedností, které využijeme ve skautském i běžném životě.


Celotáborová hra, která nás každý rok provází celým táborem, se letos jmenovala Kolo roku. Dobrodružství začalo již v sobotu večer návštěvou našeho oblíbeného a tajemného strýčka Leonarda, který nám předal nový stroj času. Tento stroj času nebyl úplně v pořádku. Chyběl mu důležitý modul, bez kterého se stroj času nedal ovládat a čas nám tedy začal utíkat mnohem rychleji. Každý den jeden měsíc. Leonardo nás poprosil o nalezení chybějícího modulu stroje času. Také nás poslal za ředitelem muzea, kterému jsme vloni vzali velmi vzácné    artefakty. Výměnou za artefakty jsme dostali tajemnou mapu k nalezení modulu.


Ráno jsme již pocítili změnu v plynutí času. Probudili jsme se v lednu! Dopoledne jsme získali týmová trička a odpoledne nás Leonardo poslal za Třemi králi, kteří nám předali díl k rozluštění tajemné mapy.

V únoru jsme soutěžili na zimních olympijských hrách, v březnu jsme navštívili Matku přírodu. V dubnu proběhlo pár aprílových žertů a odpoledne byl hon na čarodějnice. V květnu jsme si vzájemně kradli májky, v červnu jsme šli na výlet a na puťák. V červenci byl slibový oheň a v srpnu turnaj v plážovém volejbale.

V září nás probudilo německé gestapo. Odvedli nám vůdce tábora, porazili nám stožár a zakázali nám skauting. My jsme se nenechali zastrašit a vedli jsme tichý odboj. V říjnu a listopadu jsme poznávali krásy podzimní přírody. V prosinci jsme se schovávali před čerty a navštívili jsme sv. Lucii, která nám předala poslední chybějící část mapy. Večer jsme rozluštili mapu a určili tak místo, na kterém je ukryt hledaný modul ke stroji času. Také jsme získali zprávu, ve které stálo, že se na místo musíme vydat až za tmi. Tak jsme čekali na setmění. V noci jsme došli na určené místo. Museli jsme překonat laserové bludiště. Na druhé straně bludiště jsme našli zašifrovaný kód pro získáni modulu. Kód jsme rozšifrovali a modul jsme získali. Ještě ten večer jsme stroj času opravili a zastavili jsme tak rychlé plynutí času.


 

Celý poslední den jsme si ještě užili prosinec. Oslavili jsme Vánoce a Silvestra. Poté už nás nečekalo nic jiného než balení a smutné loučení.

Zkrátka 14 krásných dlouhých dnů s úžasnými lidmi, na úžasném místě. Spousta společných zážitků a ještě více zábavy. Jsem smutná, že už je letos tábor za námi a na druhou stranu neuvěřitelně šťastná, že už je letos za námi, protože se můžeme těšit na další tábor. A já pevně věřím, že příští tábor bude ještě lepší, i když překonat ten letošní, nebude nic snadného

 

Andílek, 29. 7. 2018

 

 


Pamětní list

Uložit odkaz do záložek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *