FOTO ZDE
V malé vesničce jménem Moraveč nedaleko Mladé Vožice, žije kovář jménem Dobeš, co si na zahradě postavil rozhlednu. A tohoto milého a velmi ochotného pána jsme strávili víkend 13. – 14. 10.
Přijeli jsme v sobotu ráno. Vybalili jsme věci a hned jsme šli prozkoumat zajímavou zahradu, kde bylo spoustu soch z kovu či kamene, nebo dřeva. Dali jsme si rychlou sváču a vydali jsme se na túru směr zřícenina hradu Šelemberk, která byla vzdálená 6km. Krásná podzimní procházka podzimní zbarvující se přírodou, plná přírodních a i lidských výtvorů byla obohacena o hry. Po příchodu na Šelemberk jsme vystoupali na hradní věž a prozkoumali podzemní chodby. Pak jsme sešli k šelemberskému mlýnu kde jsme si dali odpočinek u krásného zákoutí rybníka. Při cestě zpět jsme přidali do kroku. Popoháněla nás myšlenka, že na nás čeká kovář v kovárně a my se naučíme kovat. Po večeři jsme vystoupali na rozhlednu, abychom viděli krásný západ slunce. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny, jedna kovala a druhá zkoušela vyrábět z drátků. Po určité době jsme se vyměnili. Pan kovář nám vysvětlil, co a jak a pak už jsme měli volnou ruku. I přes varování, pozor je to horké,můžete se spálit jsme se všichni popálili. Je to náročné řemeslo a i přesto jsme děti nemohli dostat do stanu, aby šli spát. Druhý den děti nemohli ani dospat, jak se těšili na pokračování kování. Do oběda se kovalo s malou pauzou na úklid stanů a zabalení věcí. Po obědě proběhl úklid kovárny a se smutkem v očích a příslibem brzkého návratu jsme museli odjet. Děkujeme za krásný zážitek a doporučuji si tam udělat výlet, je to moc hezký zážitek.
Lúca M.